Frýdek
kraj Moravskoslezský, diecéze ostravsko-opavská, děkanát Frýdek
Poutě k Panně Marii Frýdecké v poutní bazilice Navštívení Panny Marie
Poloha: Ve Frýdku-Místku, v jeho severní, slezské části na pravém břehu řeky Ostravice. Mapa.
Historie a popis poutního místa:
Frýdek se vypíná na návrší na pravém břehu
řeky Ostravice, a je znám velkolepou svatyní Panny Marie. Bez ní si Frýdek
jako poutní místo, každoroční cíl tisíce poutníků ze Slezska, Moravy,
Slovenska i z blízkého Polska, nelze ani představit.
Na místě poutního chrámu stála už v roce 1706 dřevěná kaple nad kamennou sochou P. Marie. Byla vytesána frýdeckým řemeslníkem a z podnětu hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu (1651-91), tehdejšího majitele frýdeckého panství, umístěna na kopci naproti zámku. I v tehdejších úředních zprávách se píše o tom, že v předvečer mariánských svátků ozařovala sochu neobvyklá jasnost. Lidé zde prosili o pomoc a nacházeli ji. Počet poutníků rostl, zvláště, když se začala po okolí šířit známost o milostech a zázracích u sochy P. Marie. Frýdek se stal známým a vyhledávaným poutním místem.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Pod chrámem se nachází krypta - v ní jsou výjevy z
historie a jsou zde pohřbeni poutníci z Tovačova, kteří se v roce 1713 utopili v rozvodněné Ostravici.
Nynější chrám byl postaven v letech 1740-59 podle plánu Bartoloměje
Wittnera na místě dřevěné kaple. Byl vysvěcen 13. května 1759 vratislavským
biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem a zasvěcen slavnosti Navštívení P.
Marie.
Působí-li svou mohutností vnějšek svatyně nezapomenutelným dojmem, její
vnitřek nás oslní svou krásou. Účelné rozdělení chrámových prostor,
smělost oblouků klenby, harmonická a přirozená symetrie svědčí o velké
umělecké potenci vratislavského biskupského projektanta Bartoloměje
Wittnera. Podle úsudku znalců je to mistrovské dílo, dodnes v této oblasti
největší a nejkrásnější.
 |
 |
 |
 |
Nejcennější je hlavní oltář z roku 1793, jehož důmyslně řešená architektura zvyšuje monumentalitu celého chrámového prostoru. Je dílem stavitele Jana Schuberta z Opavy a významného brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Pozadí hlavního oltáře tvoři šest vysokých, v polokruhu ke klenbě chrámové čnících sloupů spojených pažením, nad nímž se vznáší zlacená koruna s křížem. Pod ní je nad svatostánkem umístěna milostná socha P Marie. Po stranách chrámové lodi je šest protilehlých kaplí s oltáři, na nichž se nacházejí obrazy a sochy značné umělecké hodnoty.
Kolem poutního chrámu je křížová cestaVýjevy jednotlivých zastavení křížové cesty z pálené hlíny jsou znamenitým dílem proslulé mnichovské Mayerovy školy. Mezi 7. a 8. zastavením stojí krásná kruhová kaple Nejsvětějšího Srdce Páně a Panny Marie, zvaná Římská.
 |
 |
 |
 |
Proti Římské kapli ve výklenku chrámové apsidy upoutá naši pozornost sousoší kalvarské, pocházející rovněž z mnichovské školy.
Na nádvoří před kostelem stojí šest kamenných soch. Představují tři
archanděly: sv. Michaela, Rafaela a Gabriela, dále sv. Antonína, sv. Karla
Boromejského a sv. Tadeáše apoštola. Byly postaveny v roce 1822, později k
nim přibyly sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha s letopočtem 1949.
Frýdeckou P Marii oslavil Leoš Janáček stejnojmennou něžnou klavírní
skladbou v cyklu Po zarostlém chodníčku.
Není neděle v letním období, aby do mariánského kostela nepřicházeli
poutníci zblízka i zdáli a kromě hlavních poutních dnů Navštívení a
Narození P Marie, zvláště 15. srpna ve svátek Nanebevzetí P Marie se
vroucně a velebně rozléhají slova prosebných mariánských písní a
modliteb: Pomoz uzdravit naši minulost a prozařuj naši přítomnost!
Několik kreseb charakterizujících baziliku a okolí
Poutě: Neděle po svátcích Navštívení Panny Marie (2. 7.), Nanebevzetí
Panny Marie (15. 8.), Narození Panny Marie (8. 9.). Mše sv.: So (před svátkem)
18:00, ne 7:00 - 8:00 - 9:30 - 11:00 a 18:00 h.
První soboty v měsíci začíná program v 16:00 a pak mše sv. 18:00 h. Mše sv. mimo poutě:
XI - IV: so 8:00 a 18:00 ne 8:00 a 10:00, V - X: po - so 8:00 a 18:00, ne 8:00 - 10:00 - 18:00 h.
Duchovní správa: Klášter redemptoristů, Mariánské nám. 145, 73801 Frýdek, tel: 731625682, klášter: 558628415, email: rkf.frydek@doo.cz. Titul kostela - Navštívení Panny Marie.
Turistické informace pro poutníky: ke kostelu z nejbližší žel. stan. Frýdek Místek ulicemi Nádražní, tř. T. G. Masaryka, Revoluční k Domovu důchodců, odtud vpravo ke kostelu 2 km.
Věž farního kostela pod bazilikou má umělecké nasvětlení
Diecézní pouť byla v sobotu 2. října 2021 (tři fotogalérie)
Bazilika Navštívení Panny Marie z dronu
Noc kostelů, pátek 28. května 2021
Lidé mumiím neublíží, zjistil výzkum krypty pod bazilikou
Ostatky utopených hanáckých poutníků leží v podzemí už déle než dvě
století
Po vstupu do monumentální baziliky Navštívení Panny Marie ve
Frýdku-Místku sejdete pár schodů a ocitnete se ve spoře osvětlené
kryptě, kde v cihlových výklencích už déle než dvě století spočívají
mumifikované ostatky poutníků, kteří tragicky přišli o život. Krypta by
měla být v dohledné době přístupná veřejnosti.
Osudného 7. května 1750 vyrazilo do slezského Frýdku procesí až z
Tovačova na Přerovsku. Poutníci cestou dlouhou takřka sto kilometrů
chtěli poděkovat za zázračné uzdravení těžce nemocné tovačovské
hraběnky.
Bazilika, od letoška národní kulturní památka, byla už tehdy známým
poutním místem. Podle legendy tam v lokalitě Vápenky v 17. století našli
dělníci sošku Panny Marie, kterou pak umístili do kostela. Ale na druhý
den se objevila znovu. A kdo se k ní modlil, toho prý bohorodička
uzdravila. Stejně jako hraběnku. Jenže poutníci se ocitli ve špatný čas
na špatném místě. Zrovna když přecházeli dřevěný most přes rozvodněnou
řeku Ostravici, přihnala se velká vlna a poutníky smetla. Těla třinácti
z nich se našla asi sedm kilometrů dále po proudu v Paskově.
Jejich těla byla uložena v kryptě svatostánku, kam hanáčtí poutníci
směřovali. Na stejném místě spočinuli i tamní kněží. V kryptě se
přestalo pohřbívat na konci 18. století a lidé se dovnitř dostali jen
zcela mimořádně. "Nyní bychom chtěli kryptu v omezené podobě zpřístupnit
veřejnosti. Nejde nám o nějakou senzaci, člověk by podzemím neměl rychle
projít, ale právě naopak hodláme toto duchovní místo upravit tak, aby se
návštěvník hlouběji zamyslel nad tím, odkud a kam kráčíme," přiblížil
cíl Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek.
Na začátku srpna skončil stavební i archeologický průzkum krypty, který
farnosti ukázal, že myšlenka regulovaného zpřístupnění cenného objektu
je uskutečnitelná a památku včetně ostatků negativně neovlivní.
"Současně se potvrdilo, že musíme ještě vyřešit zvýšenou vlhkost v
podloží. Příprava musí být důkladná, nic nechceme uspěchat," zmínil
Bučko s tím, že na projektu se kromě farnosti finančně podílel i
frýdecko-místecký magistrát.
Pokud se nevyskytnou problémy, tak první práce na pravidelném
zpřístupnění by mohly začít příští rok a skončit nejdříve v roce 2020.
Návštěvníci by poté mohli spatřit nejen mumie poutníků a kněží, které
jsou díky důmyslnému systému větrání ve velmi dobrém stavu, ale také
ostatky šlechtického rodu Pražmů. Ty však jsou ve znatelně horším stavu.
Ležely totiž v sousedním podzemním prostoru, ale protože do nich
zatékalo, musely se lebky a další pozůstatky přesunout.
"Velmi bych si přál, aby se krypta zpřístupnila v pravidelných
intervalech, nejen jako dosud při výjimečných akcích. Bylo by to
přínosné i pro město," uvedl už dříve frýdeckomístecký radní Marcel
Sikora.
Dávnou tragédii připomínaly ve městě i dvě kapličky, které stávaly na
obou březích Ostravice, a to v místech, kudy vedl most. Jenže za
socialismu byly zbořeny.
Bučko navíc připomněl, že pozitivní vliv světice v bazilice není jen
reliktem minulosti. "Její duchovní pomoc přetrvává," upozornil.
MF Dnes 29.8. 2018, Josef Gabzdyl
 |
 |
Lidé mumiím neublíží, zjistil výzkum krypty pod bazilikou (podle iDnes)
Reportáž ČT - Bazilika je Národní kulturní památkou
TV Polar - Bazilika povýšila na Národní kulturní památku
Frýdek-Místek nabízí turistům nově průvodce v kostelích a výstup na vyhlídkovou věž
Bazilika ukrývá kryptu s ostatky
Bazilika Navštívení Panny Marie je opředena různými legendami, které
vypráví například o tajných chodbách. Pod bazilikou je krypta, která
ukrývá mumifikované ostatky poutníků z 18. století.
Pozůstatky patří obyvatelům Hané, kteří tragicky utonuli v rozvodněné
řece Ostravici během mariánské pouti a také mnichům zdejší farnosti.
Jejich klid je narušován jen velmi výjimečně, v roce 2015 si mohli lidé
prohlédnout kryptu, která se nachází v hloubce okolo tří až čtyř metrů
pod úrovní podlahy, při Noci kostelů. V rakvích a na rozložených kusech
plátna spočívá více než desítka těl. Kvůli poutníkům, pod nimiž řeka
náhle strhla most, se podzemnímu prostoru přezdívá Poutnická krypta.
Lidé se zde pohřbívali do roku 1780. Potom kryptu z obav před šířením
nákazy nechali na 200 let zazdít, vchod do krypty chránil těžký zvedací
kámen. Za první republiky ho pak nahradila kovaná mříž.
Na jednom místě uvnitř krypty lze údajně poklepem na dlažbu zjistit
dutinu – patrně schodiště do dalšího podzemí. Další podzemní prostor ale
není nijak zdokumentován. Obyvatelé města kdysi také věřili, že do
krypty ústí tajná chodba z frýdeckého zámku.
Někdejší kostel byl v roce 1999 zařazen papežem Janem Pavlem II. mezi
tzv. baziliky minor čili významné křesťanské chrámy.
(lmo)
Slavnostní mše sv. k výročí povýšení na baziliku minor, 27. října 2019
Poutní místo Frýdek a pak (od 12:00 min) Prašivá z archivu ČT
Kaple Svatého Kříže "V Hájku - Lískovci"
V roce 1786 zde postavil lesník Hirschheimer kříž u pramene. Bylo to v
době pronásledování církve josefinismem. Zbožný lid pojal důvěru
k tomuto kříži a k pramenu. Návštěvníků Hájku neustále přibývalo.
Frýdecký farář hrabě Praschma opatřil kříž přístřeším a jeho
nástupce generální vikář Schipp r.1834 postavil dřevěnou kapli.
Kaple a její okolí bylo bylo opraveno v létech 2006-2007 a dne 1. září 2007 zde
sloužil mši sv. otec biskup František.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Od kostela: ulicí Lískoveckou až k fotbalovému stadionu, odbočit vpravo ulicí Horní ke kapli 3 km. Ze žel. stan. Lískovec u Frýdku ulicí Resslovou, areálem závodu Válcovny plechu až na hlavní silnici Frýdek - Vratimov - Ostrava, odtud vlevo a po 1,5 km na křižovatce v Lískovci doprava a obcí ke kapli (4,5 km).
Hájek – starobylé poutní a církevní místo na okraji Frýdku,
lépe řečeno mezi Sedlištěm a Lískovcem. Jeho tajemství podle mého názoru
je dvojí – církevní a léčitelské, což tímto mohu potvrdit. Církevní je v
tom, že ji postavili v dávné minulosti církevní i světští hodnostáři,
jak se dočtete na tabuli před poutním místem.
Pověst, která se tradovala
od nepaměti i v mé rodině, je taková, že soška Panny Marie, kterou
zakladatelé zasvětili tomuto místu, se v jednom století vždy přes noc
objevila v bývalém Mariánském kostele, když byly poutě a pak se znovu
vrátila na původní místo.
Tamní voda obsahuje zčásti jodové prvky, které
jsou stejného složení jako voda v lázních Darkov. A že je léčivá,
potvrzuje případ moji matky, které v šedesátých létech našli lékaři na
kloubu nohy nebezpečný sarkom, který po operativním vyšetření
předurčoval amputaci nohy. Ale po poradě a poučení jsme jezdili do Hájku
pro údajně "svěcenou" vodu, kterou si matka přikládala na nemocné místo
několik let a rána se zahojila. Lékaři to pokládali za malý zázrak.
Matka vydržela žít dalších 7 let, aniž by došlo k amputaci nohy.
Vilém Vlk
Voda z pramene v Hájku opět teče z rezervoáru
Město chce opravit pramen pod Kaplí sv. Kříže v Lískovci