Jesenec
kraj Olomoucký, arcidiecéze olomoucká, děkanát Konice
Pouť ke sv. Liborovi
Poloha: 23 km severozápadně od Prostějova do Konice a odtud do Jesence. Mapa.
Historie a popis poutního místa: barokní kostel
sv. Libora (Liboria) v Jesenci byl postaven z odkazu zbožné šlechtičny
Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina roz. ze Zastřizli.
Její "sponzorské rozhodnutí" věnovat zábrdovickému klášteru
premonstrátů svůj statek v Jesenci pro financování nových kostelů ve Křtinách
a v Jesenci vyplynul z vděčnosti za uzdravení vlastní i v rodině, na přímluvu
Panny Marie Křtinské. Základní kámen jesenského kostela byl položen v r.
1711, hrubá stavba dokončena r. 1714, úprava interiéru pokračovala v dalších
letech.
Architektem tohoto vznosného chrámu byl Giovanni Tencalla (1629 - 1702);
kostel sv. Libora je zdrobnělinou a zjednodušenou autorovou variantou
Tencallova nerealizovaného projektu pro jezuitský kostel Panny Marie Sněžné
v Olomouci vypracovaného kolem r. 1700.
Libor - toto jméno hovoří o tom, že jeho nositel je "libý a milý člověk". Svatý Libor, světec z Le Mans, takovým skutečně byl. Je patronem biskupství Paderborn. V době svého episkopátu v Le Mans (od roku 348) nechal vystavět mnoho kostelů, obdarovával chudé a trestal hříšníky. Vypráví se o něm, že měl schopnost uzdravovat. Byl uctíván jako patron nemocných a proto se k němu dodnes modlí lidé, aby jim pomohl proti onemocnění bolestivými kameny. Zemřel 9. června roku 397 v Le Mans. Jeho ostatky byly přeneseny v roce 936 do Paderbornu do dómu Panny Marie, sv. Libora a sv. Kiliána. Hrobka však byla za třicetileté války vyloupena. 27. října roku 1627 se podařilo vzácné relikvie opět vrátit na původní místo.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Hlavní oltář zasvěcený sv. Liboru s řezbami ve tvaru rozhrnutého baldachýnu
je barokní umělecké dílo neznámého mistra. Nad svatostánkem je umístěn
obraz od holandského malíře A. Schoon Janse zobrazující sv. Libora, po
stranách sochy znázorňující Víru a Lásku. Boční oltáře - Panny Marie,
sv. Josefa, sv. Barbory a sv. Norberta - jsou zapuštěny do výklenků a zdůrazněny
pilastrovým rámováním. Mohutná klenba umožnila baroknímu mistru Karlu
Haringerovi z Olomouce (1686-1734) rozvinout umění v malbě. Jsou to výjevy
ze života sv. Libora.
Zámek, který souvisí s kostelem, byl postaven v roce 1711 a vystřídalo se v
něm mnoho majitelů. Dnes byl vrácen řádu sester Dominikánek a slouží
jako domov důchodců.
Pouť: neděle blíže k svátku sv. Libora (23. 7.), mše sv.: 7:30 - 9:00 - 10:30 hod. Mimo poutě - neděle: 9:15 hod.
Duchovní správa: Římskokatolická farnost, 79853 Jesenec
č. 5. Duchovní správce má sídlo v Konici, tel.: 582396370,
fajesenec@ado.cz
,
farnost.jesenec@atlas.cz
Titul
kostela - kostel sv. Libora v Jesenci.
Turistické informace pro poutníky: ze žel. stan. Konice na západ po - č - 4 km, na Sládkově skále odbočit vpravo na Jesenec - 2 km. Varianta - po silnici Konice-Jesenec - 3 km. Nejbližší žel. stan. Jesenec.
Pouť ke kostelu v Jesenci je středoevropským unikátem
Zasvěcení farnosti, respektive farního kostela, svatému Liborovi není
příliš rozšířené.
Vlastně kromě biskupství Paderborn v severozápadním Německu se s ním ve
střední Evropě můžeme setkat pouze v Jesenci na Prostějovsku.
Letošní pouť "k Libórkovi", jak se v širokém okolí říká, připadla na 29.
července. Patrocinium se zde slaví vždy až po svátku sv. Libora 23.
července. Snad i díky neobvyklému patronovi je Jesenec poutním místem,
kam každoročně míří poutníci z daleka.
Letos přijel také olomoucký biskup Josef Nuzík. Byl zde poprvé, ovšem
dvě slavnostní mše svaté, které odsloužil před zaplněným kostelem, mu
byly nepochybně důkazem, že svatý Libor má v Jesenci důstojné místo.
Patron dobré smrti, porozumění mezi národy i ochránce při problémech se
žlučovými kameny, ledvinovou kolikou a horečkou zde má svůj svatostánek
z období baroka. Základní kámen byl položen v roce 1711, v roce 1714
byla dokončena hrubá stavba. Další roky ještě trvala vnitřní výzdoba.
Návrh stavby kostela se dlouhou dobu přisuzoval slavnému architektu Janu
Blažeji SantinimuAichel (1677–1723), to však bylo v 90. letech minulého
století zpochybněno.
Po předchozím působení v sousední farnosti Kladky zde byl v letech
1926–1927 duchovním správcem i pozdější 9. biskup českobudějovický a od
března 2018 také blahořečený P. Josef Hlouch.
Hanácké noviny, mih, 27.8.2018