Žarošice
kraj brněnský, diecéze brněnská, děkanát Hodonín
Pouť ke Staré Matce Boží Žarošické ve farním a poutním kostele sv. Anny
Poloha: 15 km západně od Kyjova a 20 km jižně od Slavkova u Brna. Mapa
Historie a popis poutního místa: V Žarošicích
stávaly od nepaměti kostely dva: starší - poutní nazývaný Mezi Vinicemi, ležící
v místech dnešní osady Silničná, zasvěcený Panně Marii a mladší - později farní,
ležící přímo ve vsi, zasvěcený sv. Anně.
První zmínka o poutním mariánském kostele je z roku 1326, druhý farní kostel se
připomíná roku 1411. V té době sužovaly zdejší země války, nájezdy, drancování a
plenění. Při obléhání Vídně roku 1529 vtrhli na Moravu také Turci. V okolí Žarošic si zle počínali, vraždili, loupili a vypálili mnoho kostelů v okolí,
pouze kostel Matky Boží Mezi Vinicemi zůstal ušetřen.
Podle legendy k tomu došlo
následovně: Turecký paša vjel opovážlivě na koni se dvěma důstojníky do poutního
kostela a hlasitě se smál. Když uzřel sochu Matky Boží, počal si z ní tropit
posměch a neuctivě se o ní vyjadřoval. Vtom okamžiku spatřil, jak soše
Bohorodičky stékají slzy z očí. Náhle se sám rozplakal a v té chvíli byl raněn
slepotou. Velmi se zalekl a prosil přítomného kněze, aby se za něho modlil.
Slíbil, že nabude-li opět zraku, stane se pak křesťanem. Když byl ve víře vyučen
a přijal křest, skutečně znovu nabyl zraku. Do své daleké vlasti se však již
nevrátil. Usadil se zde jako poustevník nedaleko chrámu Matky Boží a sloužil
Panně Marii až do smrti. Na své přání byl v mariánské svatyni také pochován.
Války provázel mor, hlad, neúroda. Hořela města, vesnice, krev tekla proudem.
V těchto těžkých dobách putovali do Žarošic lidé zblízka i daleka. Přicházeli
pro posilu, pro útěchu, pro naději. Modlili se a prosili. Vždyť nikdo jiný
nemohl dát bolavým lidským srdcím hojivý balzám milosti než Matka Boží.
Roku 1645 obléhali Brno Švédové, kteří jezdili loupit po celém okolí. Tak nalezli za Ždánickým lesem i žarošickou poutní svatyni. Kostel i obydlí kněze vykradli a s uloupenými věcmi naložili na vůz i milostnou sochu Panny Marie a údolím přes Zdravou Vodu odjížděli k Brnu. Najednou se vůz, na němž byla socha Staré Matky Boží, nemohl hnout z místa. Proto Švédové vyhazovali z vozu vše, co se jim nehodilo. Vyhodili také sochu Panny Marie, kterou před tím ukradli v kostele. Sochu pohodili do houští v lese, v tu chvíli se dal vůz do pohybu a Švédové odjeli. Po nějakém čase šel lesem za svoji nevěstou zbožný mládenec Josef Němec z Archlebova. Když přišel k houštině, v níž ležela pohozená socha, z křoví vycházela zář a on slyšel: „Josefe, vezmi mě s sebou“. Těžko by sochu v náručí unesl, proto se vrátil do Archlebova, vzal doma putnu na sbírání hroznů a v ní donesl sochu do rodného domu v Archlebově. Tam sochu postavil do žudra a odešel. Socha se tak rozzáříla, že si lidé mysleli, že dům hoří. Pověst k tomu dodává, že ráno byla socha z Archlebova pryč. Josef ji opět nalezl tam, kde byla minulého dne. Pochopil a odnesl Milostnou sochu do poutního kostela Mezi Vinicemi, kam patřila. Událost nalezení sochy Josefem Němcem bývá často zobrazována na poutních obrázcích.
 |
 |
 |
 |
Císař Josef II. zrušil roku 1782 starobrněnský klášter. Tím poutní kostel v Žarošicích
ztratil svoji vrchnost. Vládním oběžníkem v srpnu 1785 zakázal Josef II. poutě.
A tak se stalo, že jako každý rok přišli poutníci v sobotu po svátku narození
Panny Marie 11. září 1785 na svoji pouť do Žarošic. Poutní kostel byl uzavřen a
na něm vyhláška se zákazem poutí. Lidé si však věděli rady. Farní kostel sv.
Anny v Žarošicích zrušen nebyl, v něm se bohoslužby mohly konat. Proto vnikli do
kostela Panny Marie, dali milostnou sochu na nosítka, zapálili svíce a kolem
osmé hodiny večerní ve slavnostním průvodu za zpěvu písně „Před věky zvolena“ ji
přenesli do Žarošic. Od té doby se podle lidové tradice tomuto dni říká „Zlatá
sobota“ a večerní slavnostní světelný průvod se sochami Panny Marie patří
k vyvrcholením hlavní poutě.
Žarošickým poutím začala i přes jejich zákaz nová kapitola. Poutníci se již
nescházeli u Panny Marie Mezi Vinicemi, ale jejich kroky směřovali do farního
kostela sv. Anny. V roce 1797 však vypukl v Žarošicích požár, který kostel sv.
Anny zcela zničil a s ním i většinu domů v obci. Pro válku a nedostatek
peněz byl nový kostel dokončen až r. 1801. Lidí přicházelo stále více a více a
to i v dobách náboženské nesvobody. V roce 1967 bylo proto z bývalé farní
zahrady a hřbitova za kostelem vybudováno poutní prostranství, kde jsou slouženy
mše pod širým nebem.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Poutě:
Hlavní pouť: „Zlatá sobota u Staré Matky Boží“ – první sobota po svátku Panny
Marie, který připadá na 8. září.
Od května do října, každého 13. v měsíci je „Fatimská“ pouť.
„Korunovační“ pouť na počest korunovace milostné sochy - 21. května.
Každá první sobota v měsíci po celý rok – „První sobota“ - večerní sv.
růženec a mše sv.
Nedělní bohoslužby mimo poutě: 8:00, 11:00
Duchovní správa: Římskokatolická farnost, 69634 Žarošice 51, tel. 518631616.
Turistické informace pro poutníky: Žarošice: v obci se nachází zajímavé muzeum, ve kterém se konají různě zaměřené výstavy, přednášky a semináře. Asi 2 km jižně od Žarošic leží Uhřice-Janův Dvůr místo setkání francouského císaře Napoleona Bonaparta s rakouským císařem Františkem I. Zde oba mocnáři podepsali příměří po bitvě u Slavkova. V samotných Žarošicích pak po této bitvě císař František I. přespal v bývalém Vrchnostenském úředním domě č.76.
V sobotu 11. září 2021 byla Zlatá sobota, hlavní pouť - dvě fotogalérie
13. června 2021 byla Mariánská pouť
Zlatá sobota 2020, průvod se sochami
Poutní místo Žarošice z archivu ČT